bylo poprvé exportováno do Japonska na konci devatenáctého století a nyní se stalo velice oblíbeným nápojem. Největší pivovary jsou Kirin, Asahi, Sapporo a Suntory. Plechovka piva stojí od 120 jenů (třetinka) až po cca 1 500 jenů – několikalitrové plechovky. V barech a hospodách se jeho cena pohybuje od 300 do 400 jenů. Nám Čechům zdejší pivo moc chutnat nebude, neboť nemá říz a je téměř bez chuti, ale dá se na něj časem zvyknout.

Saké

neboli rýžové víno, je tradičním japonským nápojem. Saké má svoji specifickou chuť, která pravděpodobně na první pokus zaskočí. Existuje ho spousta druhu – základní rozdělení je na kouřové, surové a čisté, které je nejbělejší a dá se podle kvality rozdělit do dalších třech stupňů. Kvalita je důležitým ukazatelem pro saké, protože po vypití i nevelkého množství nepříliš čistého saké Vás bude nepříjemný bolehlav sužovat po celý následující den. Saké se podává teplé (atsukan) – převážně v zimě anebo studené (reishu). Obsahuje zhruba okolo sedmnácti procent alkoholu.

Sóču

je alkohol oblíbený mezi nižšími vrstvami obyvatelstva. Obsahuje okolo třiceti procent alkoholu a vyrábí se z obilovin nebo brambor. Litrové balení přijde na zhruba 800 jenů.

Víno a whisky

V Japonsku se vyrábí také několik druhů vín, avšak jejich cena není nijak lidová – pohybuje se nad 1 000 jenů pro nejlevnější vína. V supermarketech najdeme i importovaná vína, především z Evropy a Austrálie, jejichž cena se pohybuje také zhruba okolo 1 000 jenů. Domácí víno nijak výraznou nebo valnou chutí nevyniká. Poměrně nenákladnou alkoholovou investicí je v Japonsku whisky, která se dováží z Evropy a USA.

Nealkoholické nápoje

Většinu nealkoholických nápojů lze v Japonsku nalézt v nepřeberném množství nápojových automatů, které jsou opravdu na každém rohu. Cena nápojů se pohybuje okolo 120 jenů.

Káva

v kavárnách (kissaten) je poměrně drahou záležitostí. Stojí okolo 500 jenů za šálek, místy i okolo 1 000 jenů. Oproti tomu v restauracích rychlého občerstvení je mnohem levnější. V nápojových automatech nebo v supermarketech stojí okolo 120 jenů, ale je nepříjemně sladké. Kafe se podává buď s mlékem, nebo s citronem.

Čaj

Zatímco v Evropě jsme zvyklí pít především černý čaj, v Japonsku je většina čajů zelených s velkým množstvím vitamínu C a kofeinu. Při čajovém rituálu se používá práškový čaj (matcha), který se pije i s pěnou. Nejběžnější čaj je o-cha, což je zelený listový čaj. V restauracích se většinou prodává hnědý čaj zvaný bancha. Japonský čaj není pro Evropany napoprvé příliš chutný, ale je to čaj nesmírně zdravý a říká se, že je dobrou prevencí rakoviny.

jedná se o velmi jednoduché ubytování. Zpravidla se nacházejí pouze ve větších městech. Nabízejí ubytování v pokojích, kde spí více lidí – tzv. dormitory rooms, nebo samostatné pokoje pro jednotlivce nebo páry, tzv. single rooms nebo double rooms. Ceny za osobu a noc se pohybují od 1 500 jenů do 3 500 jenů (to spíš za samostatný pokoj).

Capsule hotely

jedná se o hotely, kde spíte v jakési uzavřené kapsli. Zpravidla je zde pouze televize a nezbytné vybavení ke spánku. Dále je k dispozici společné sociální zařízení a koupelny. Některé tyto hotely jsou určeny pouze pro muže. Primárně sloužily zaměstnancům a obchodníkům, kteří zmeškali vlak. Většina z nich je proto umístěna v blízkosti nádraží. Nabízejí ubytování v cenách mezi 4 000 až 5 000 jenů za noc. Rovněž tyto hotely zpravidla přijímají hosty nejdříve až po 17. hodině s tím, že odhlásit se musíte brzy ráno. Je to celkem logické, neboť tyto kapsle jsou vhodné pouze pro přenocování! Styl těchto hotelů odráží situaci Japonska, kde se vše dělá co nejmenší a kompaktní.

Love hotely

tyto hotely, jak už sám název napovídá, jsou určeny zejména pro páry, které si přejí soukromí, jehož se jim nedostává. Mnoho Japonců žije společně v domácnostech s rodiči pod jednou střechou, kde je dělí jen papírová stěna. Právě proto je v Japonsku tolik druhů Love hotelů. Můžete si zaplatit třeba jen hodinu nebo celou noc. Obvykle přijímají hosty až ve večerních hodinách. Cena se pohubuje od 6 000 do 12 000 jenů za pokoj v závislosti na tom, zda zůstáváte jen hodinku nebo celou noc.

Buddhistické kláštery

rovněž je možné přespat v některých buddhistických klášterech. Jedná se o ojedinělou zkušenost. Ceny za jednu noc se pohybují od 3 000 do 10 000 jenů za osobu.

Minshuku

neboli po anglicku „Bed & Breakfast“ – jedná se o ubytování v jakémsi penzionu v japonském stylu. Ceny za osobu a noc se pohybují od 4 000 do 9 000 jenů.

Penziony

klasické ubytování v penzionu v evropském stylu, jedná se o podobné ubytování jako minshuku. Ceny za osobu a noc se pohybují od 4 000 do 12 000 jenů.

Ryokan

jedná se o japonské stylové ubytování. V podstatě je to trochu luxusnější Minshuku (neboli Japanese inns). Cena za osobu a noc od 4 000 do 15 000 jenů.

Business hotely

jedná se o klasické hotely západního stylu, které jsou určeny především pro obchodníky. Nabízejí malé místnosti se standardním vybavením. Ceny za samostatný pokoj se pohybují od 5 000 do 9 000 jenů. Za pokoj pro dva zaplatíte od 7 000 do 12 000 jenů.

Hotely v západním stylu

k nalezení ve všech větších městech a turistických lokalitách. Jsou to hotely ve stylu, jaký známe u nás. Nabízejí ubytování v cenách okolo 10 000 jenů za pokoj pro jednoho anebo okolo 12 000 jenů za pokoj pro dva.

Gaijin houses (tzv. domy pro cizince)

pro dlouhodobé pobyty nejméně na jeden týden zvažte možnost bydlení v Gaijin domech. Jedná se o klasické podnájmy v domcích, kde se dělíte o sociální zařízení atd. Ceny od 50 000 do 100 000 jenů za osobu a měsíc.

Homestay

bydlení v japonské rodině. Obvykle je v ceně i strava. Vhodné zejména pro studenty. Ceny jsou různé, ale jsou určitě přijatelnější řešení pro dlouhodobější pobyty.
Na závěr je dobré připomenout, že v době svátků je zcela nezbytné rezervovat bydlení s velkým předstihem.

Klimatické podmínky jsou v Japonsku velmi složité a jsou způsobeny hornatostí ostrovů a protáhlým tvarem hlavního souostroví. Rozdíly mezi klimatem nejsevernějšího ostrova Hokkaidó, který má dlouhé zimy se spoustou sněhu, a nejjižnějšího souostroví Rjúkjú, které již leží v subtropickém pásu, jsou značné. Japonsko také leží poměrně blízko velké masy asijské pevniny, takže právě v zimě se nad japonskými ostrovy střetávají chladné větry vanoucí z pevniny s vlhkými a teplými větry z Tichého oceánu. Proto padá na straně přivrácené k asijské pevnině mnoho sněhu (této části se říká rub Japonska – Ura Nihon) a na straně přivrácené k Pacifiku padá sníh poměrně zřídka, a i když napadá, nevydrží dlouho (této části se říká líc Japonska – Omote Nihon). Na klimatické podmínky mají zásadní vliv i mořské proudy. Sever ovlivňuje chladný proud Ojašio, který přitéká od Beringovy úžiny a ochlazuje Hokkaidó a severní části ostrova Honšú. Jih otepluje proud Kurošio, který proudí od Tchaj‑wanu a větví se u Kjúšú na dvě ramena. Mohutnější část proudí podél ostrova Honšú až nad oblast Tokia a menší část teče do Japonského moře.

Teploty se v zimě pohybují mezi -9 °C až +16 °C (maxima až -40 °C), zatímco letní teploty se pohybují v rozsahu od +20 °C po +30 °C. Období dešťů trvá od poloviny června do první červencové dekády. Pak nastává vlhké a velmi horké léto. Tajfuny přicházejí nejčastěji na sklonku léta – koncem srpna a v průběhu září. Po nich se vyčistí obloha a následuje příjemný podzim. Zima je chladná a vlhká, končí kvítky slivoní, které rozkvétají jako první koncem února až počátkem března, opět podle zeměpisné polohy. Stejně tak se liší rozkvétání sakur, které na jihu rozkvétají už v druhé polovině března, zatímco na Hokkaidu začátkem května.

Průměrné množství srážek za rok v Tokiu je 1 405 mm, nejdeštivější je červen se 185 mm srážek a nejsušší leden s pouhými 45 mm. Srážky zejména v období dešťů bývají náhlé a velmi prudké. Nejlepší období pro turistiku jsou jarní a podzimní měsíce, kdy je teplo, ale ne vlhké vedro.

Japonská kuchyně je vynikající a velmi rozmanitá. Můžete být v této zemi třeba rok a každý den jíst jiné jídlo. Pro Japonce je stravování velmi důležité a berou to tak trochu jako kulturní prožitek. Stavování lidí je zde naprosto odlišné od našeho. Není to jenom tím, že místo vidličky si jídlo vychutnáváte hůlkami. Je to i tím, že každý servírovaný chod, každý kousek suši vypadá kouzelně. Na vzhledu a přípravě jídel se tak podílí japonská preciznost. Není to o kvantitě, protože mnoho zdejších lidí se stravuje velmi střídmě. Není to o McDonaldech, ač na ně bezpochyby narazíte. Japonská kuchyně je umění. Ať už jdete nakupovat do supermarketu, nebo zajdete do nějakého rychlého občerstvení, vždy ucítíte něco, s čím se u nás v Evropě nesetkáte. Vzduchu prosycenému vůněmi a svěžestí skvostně vyhlížejících pokrmů jen málokdo odolá. Vše musí být v prvotřídní kvalitě a odpovídat té nejlepší hygieně.

Možná že mnohý z Vás si pod pojmem „Japonská kuchyně“ vybaví pouze suši.

Suši bary samozřejmě patří k Japonsku, ale určitě stojí za ochutnávku i další z nesčetných specialit. Po příchodu do restaurace budete vřele uvítáni: „Irashaimase!“ Zatímco čekáte na jídlo, je Vám vždy nabídnut zelený čaj zdarma. Rovněž Vám číšník přinese hot towel, což je takový navlhčený ručník v horké vodě, kterým si očistíte ruce. Až si dokonale vychutnáte jídlo, zaplatíte a můžete říci personálu: „Gochisó-sama deshita!“ Většina zdejších restaurací se zaměřuje pouze na nějaké speciality. Výjimkou je snad jen Shokudó a Izakaya. Shokudó můžete nalézt poblíž vlakových nádraží a také v turistických lokalitách. Tyto restaurace servírují jak japonská, tak i evropské jídla. Rozpoznáte je velmi snadno, téměř všechny mají ve výlohách vystaveny vzorky nabízených jídel z umělé hmoty. Jedná se o poměrně levné restaurace, obzvlášť pokud si objednáváte z nabídek dne nebo ze set menu. Počítejte, že za oběd zde zaplatíte něco kolem 900 jenů. Izakaya je japonská hospoda. Místo, které určitě musíte navštívit. Nabízejí velký výběr klasických jídel, která můžete snadno zapíjet saké nebo pivkem. Zdejší atmosféra se od českých hospod liší snad jen tím, že je to místo, kde se každý baví, ale v japonském stylu. Pokud přijdete jako cizinec do Izakay, můžete se snadno seznámit s místními lidmi a třeba být i středem pozornosti. Mimochodem tyto hospody poznáte podle stejnojmenného červeného nápisu před vchodem. Jedná se o relativně levné hospody, pokud udržíte svůj účet s pitím pod kontrolou. Dalším druhem restaurací jsou Okonomiyaki, což v překladu znamená: uvařte si, na co máte chuť. V praxi tomu je doslova tak. Vyberete si pouze v menu, jaký druh okonamiyaki chcete, a obsluha Vám donese veškeré potřebné ingredience. V některých restauracích je už vše smícháno a připraveno, takže Vy jen dokončíte závěrečnou fázi pečení. Je to velmi hezký zážitek, sedíte u malých japonských stolků a smažíte na rozžhavené plotýnce jednotlivé suroviny, jako například maso, zeleninu, plody moře, kapustu a další. Zaleží na tom, jaký druhy okonomiyaki jste si vybrali. Nejznámější a nejlepší jsou v Osace a pak taky v Hirošimě. Možná se ptáte, jak to chutná? Je to podobné pizze nebo plackám vzhledově, ale chuť je prostě originální. Yakitori restaurace jsou velmi populární pro mnoho lidí, kteří se vracejí navečer z práce. Je to vlastně grilované kuře napíchnuté na špejli. Yakitori se více méně podává samotné a zapíjí pivkem nebo saké. Suši a Sashimi jsou restaurace, kde sedíte většinou v baru a kolem dokola na pásu jezdí malé talířky s pokrmy. Sami si vyberete, co chcete, nebo jednoduše ukážete na požadovaný pokrm. Suši je většinou syrová ryba s rýží. Občas může být zavinutá v mořských řasách. Je to zaručeně nejzdravější jídlo, jaké se Vám může dostat. Suši restaurace jsou v různých cenových relacích. V těch levnějších se můžete nasytit již za 1 000 jenů, zatímco v těch nejlepších můžete zaplatit až 10× tolik. Sukiyaki & Shabu-shabu je pokrm velmi oblíbený a restaurace se na něj často specializují. Jedná se o tenké plátky hovězího vařeného ve vlastní šťávě spolu se sójovou omáčkou, cukrem a saké. Celý pokrm se podává s tofu a zeleninou. Tento druh specialit si vychutnáte nejlépe v Kóbe, které je takovými restauracemi proslulé. K doplnění nutno říci, že asi nejkvalitnější hovězí maso můžete zakoupit právě v Japonsku. Tempura restaurace pro Vás připraví porci s rybou, krevetami a zeleninou, to vše upečené na kvalitním másle. Ceny za celé menu se mohou pohybovat i kolem 8 000 jenů. Ale můžete narazit samozřejmě i na mnohem levnější. Japonsko je země s největším počtem restaurací na obyvatele na světě, a tak není problém vedle jedné luxusní restaurace najít deset levných. Soba & Udon jsou tlusté bílé nudle, zatímco Soba jsou tenké, pohankové. Nudle jsou většinou servírovány v horkém jemně ochuceném vývaru. Rovněž si ale nudle můžete objednat bez vývaru, studené. To oceníte zejména za teplých letních dnů. Ramen nudle jsou původně z Číny a jsou známé po celém světě. Ačkoliv japonský ramen je trochu jiný. Nudle se většinou servírují v masovém vývaru společně s plátky vepřového masa a zeleniny. Počítejte, že za porci zaplatíte kolem 400 až 1 000 jenů. O sladkosti není v Japonsku nouze. Většina lidí si sladkosti kupuje ve speciálních obchodech a pak hodují doma. Rovněž mnoho sladkostí je vyráběno s hořkými ingrediencemi čajů, které dávají rovnováhu danému dezertu. Nutno ale dodat, že mnoho lidí si japonské sladkosti neoblíbí. Jejich chuť je prostě pro nás Evropany jiná.

A co na závěr dodat?

Japonská kuchyně je tajemství sama o sobě. Vychutnat si ji v celé její rozmanitosti je určitě motivací pro všechny labužníky.

Jak tedy na to?

S úsměvem a přátelským gestem budete mít určitě šanci. Další skupinou Japonců a Japonek jsou ti, kteří vyhledávají cizince za každou cenu jen proto, aby si mohli procvičit znalosti angličtiny. V těchto případech svoje city pečlivě hlídejte, protože se můžete velmi zklamat.

Cizinec v Japonsku

I kdybyste v Japonsku žili tisíc let, pořád budete Gaijin. Tak zde přezdívají cizincům. Můžete získat respekt, obdiv a uznání třeba tím, že se budete velmi zajímat o japonskou kulturu a historii. Můžete dělat mnoho věcí, ale to, že zde budete vždy cizinec, nikdy nezměníte.

Vzdělání

Co se týká vzdělání, je naprosto nezbytné a prioritní pro každého člena společnosti. Vzdělání zde zcela určuje budoucnost každého. Japonci již od útlého věku podstupují tvrdý trénink, jenž třídí slabší od silnějších. Tvrdá konkurence až do univerzitních přijímacích zkoušek nenechává téměř žádný prostor pro jiné činnosti. Během přípravy na zkoušky je zcela běžné, že studenti spí jen pár hodin denně. Každý si je velmi dobře vědom, že pouze nejvyšší stupeň dosaženého vzdělání je cestou k úspěšné kariéře. Kariéra sama o sobě zastává mnohdy důležitější místo než rodina.

Unikátní společnost

Japonská společnost a kultura je ve světě naprosto unikátní a samotní Japonci jsou si toho velmi dobře vědomi. Pokud Japonsko navštívíte, ke stejnému zjištění velmi rychle dospějete.

Muži a ženy

Tradiční rolí ženy bylo starat se o dům, rodinu a dohlížet na rodinné finance. V dnešní době sice stále některé ženy volí kratší vzdělání a staví se do této role, ale čím dál víc se jich snaží jít za svými ambicemi a cestou kariéry. Každá žena se tedy sama musí rozhodnout buď pro rodinu, nebo pro kariéru. Ve společnosti jsou ženy stále jaksi diskriminovány. Mnoho firem a podniků nechce ženy, které chtějí budovat perspektivní kariéru, a raději je vidí v rolích hospodyněk. Tento názor mnohdy sdílí i samotní muži, nechtějí ženy, které staví kariéru na první místo.

S tímto číslem se dostává na 9. místo na světě v počtu obyvatel. Většina populace žije ve velkých městech jako Tokyo, Yokohama a Osaka. V Japonsku téměř nežijí žádní imigranti. Je to dáno přísnou imigrační politikou japonské vlády. Za zmínku snad jen stojí komunita 650 000 Korejců. Ale je pravda, že rozeznat je od samotných Japonců je téměř nemožné i pro místní. Zbytek cizinců, kteří žijí v Japonsku, jsou převážně zaměstnanci pracující na smlouvu pouze na určitý čas. Jedná se především o pracovníky z Jižní Asie, Číny, Jižní Ameriky a dalších západních zemí. V Japonsku rovněž žijí určité minoritní skupiny. Jednou z nich jsou Burakuminové. Tito lidé jsou japonskou společností jaksi odstrkováni až na samý okraj. Ačkoliv dle zákona mají všichni stejná práva, v hloubi společnosti toto opovržení stále přetrvává. Jako Burakuminové byli označováni všichni, kteří se nějakým způsobem dostávali do kontaktu se smrtí. Jednalo se tedy např. o řezníky, hrobníky atd. Další unikátní skupinou lidí jsou Ainkové. Pocházejí ze stejnojmenného ostrova a převážně žijí na Hokaidu.

Avšak doby, kdy se jednalo o velmi lukrativní výdělky, jsou již dávnou minulostí. I přesto Japonsko platí za zemi, jež nabízí jedny z největších platů na světě. Na druhou stranu se jedná o velmi drahou zemi, a i když bude Váš plat dvojnásobkem platu třeba v USA či Velké Británii, to, co ušetříte, může být jen zlomkem Vašeho výdělku.

Japonská ekonomika vykazuje za poslední roky dlouhodobou stagnaci.

Stagnace ekonomiky má přímý vliv na poptávku po pracovní síle. Mnoho firem se brání podpisům dlouhodobých smluv, obzvláště s cizinci. Oproti jiným zemím, kde s vysokou kvalifikací nebudete vykonávat podřadnou práci, mnoho Japonců udělá téměř cokoliv, jen aby získali zaměstnání. Hledání práce je zde záležitostí dlouhodobou, je téměř nemožné přiletět do Japonska a počítat s tím, že druhý den seženete zaměstnání. Mnozí tvrdí, že minimální úspory nezbytné pro přežití do doby, než si seženete práci, jsou kolem 150 000 Kč. Většina lidí z Velké Británie, USA, Austrálie a Kanady, kteří přijíždějí do Japonska pracovně, zde vyučují angličtinu. Bohužel jsme my Češi trochu v nevýhodě, protože i pokud mluvíte perfektně anglicky, téměř vždy dají zdejší školy přednost rodilému mluvčímu.

Z dalších prací, které můžete sehnat, se jedná například o práci barmana nebo hostesky v podnicích, které navštěvují převážně turisté a cizinci žijící v Japonsku. Alternativou je pracovat pro nějakou zahraniční společnost, která má v Japonsku své zastoupení. Pracujete-li tedy pro nějakou nadnárodní společnost, můžete se zkusit zeptat, zda mají rovněž pobočky v Japonsku a nehledají momentálně pracovníky. Pokud jsou Vaše znalosti cizích jazyků dobré natolik, že můžete dělat editora či překladatele z japonštiny do dalších jazyků, nachází se pro Vás další možnosti práce, kterou často vykonávají cizinci. Mnoho dívek přijíždí do Japonska s vidinou práce hostesek v erotických podnicích. Je pravda, že za hodinu si můžete vydělat něco mezi 3 000 až 5 000 jenů (700–1 100 Kč) a někdy i mnohonásobně více, ale tato práce Vás nekvalifikuje k získání pracovního povolení. Jedinou možností je tedy práce na černo, kterou japonské úřady tvrdě postihují. Práce například v barech také neumožňuje vydání pracovního povolení. Za nekvalifikovanou práci bez pracovního povolení můžete dostat něco kolem 1 000 jenů za hodinu práce, což opravdu není mnoho. Pokud pracujete v modelingu a máte dobré portfolio, můžete rovněž získat práci v reklamě anebo ve filmu.

Japonsko jsem navštěvoval celkem často a musím říci, že jsem se ještě nesetkal s žádnými problémy při vstupu anebo při imigračním pohovoru na letišti. Nejčastěji se mě pouze úředník zeptal na účel cesty a jak dlouho se zdržím. Ale také je mi známo, že imigrační úředníci jsou občas nekompromisní, a pokud navštěvujete Japonsko velmi často v krátké době po sobě, můžete být vystaveni určitým těžkostem v podobě dlouhých otázek. Je také nutné podotknout, že v minulosti došlo k odepření vstupu českým občanům zejména pro podezření, že budou dotyčné osoby v Japonsku pracovat nebo kvůli uvádění nepravdivých informací. Je proto ve Vašem zájmu poskytnut pravdivé informace. Mnoho lidí, kteří se zdržují v Japonsku na turistická víza, řeší jejich prodlužování po třech měsících krátkým výletem, většinou na pár dní do sousední Koreje. Není to nějak obtížné, ale nemáte 100% jistotu, že Vám při opakovaných návštěvách udělí další tři měsíce. Stává se, že pokud při rozhovoru neobhájíte dostatečně účel cesty, úředník Vám dá pouze razítko s jedním měsícem.

Dopis:

Dotaz: Do Japonska se chystám jako au-pair. Rodinu mám již zajištěnou, tedy i místo pobytu apod. Chtěla jsem se zeptat, zda nevíte (třeba zprostředkovaně), jestli je au-pair považována za běžné zaměstnání a potřebuji proto pracovní vízum, nebo zda stačí obyčejné. S rodinou jsme se navíc dohodli, že nejdřív přiletím do Japonska na zkušební dobu tří měsíců, mohla bych proto přijet i bez víza. Myslíte, že by s tím nebyl problém? Pokud bych se rozhodla zůstat, není nějaká možnost získání víza přímo v Japonsku? Stačí se při příjezdu prokázat otevřenou letenkou, je-li taková?

Odpověď: Au-pair se považuje za práci. Pracovní vízum není možné získat, pokud do Japonska přiletíte na normální turistické vízum. Otevřené letenky sice existují, ale zpravidla jsou velmi drahé. Navíc pokud nebudete mít pevný datum návratu zpět do ČR, budete mít jistě problémy už při samotném příletu. Pro více informací je nejlepší kontaktovat Japonskou ambasádu v Praze.

Železniční doprava

vlaky jsou nespolehlivějším a velmi rychlým dopravním prostředkem zejména mezi velkými městy. Nevýhodou je velmi vysoké jízdné. Na velké vzdálenosti srovnatelné s leteckou dopravou.

Rozdělení vlaků

Local, místní (kakueki-teisha nebo futsu-densha) – zastavují na každé zastávce. Rapid, zrychlené (kaisoku) – nezastavují na všech zastávkách. Ceny jsou stejné jako za místní vlaky. Express (kyuko) – jedná se o obdobu Rapid vlaků. Pouze nepatrný rozdíl a platí se navíc přirážka. Limited Express (tokkyu) – zastavují pouze ve velkých městech. Příplatek kolem 50 až 130 % základní sazby (tedy pro místní vlaky). Super Express (shinkansen) pouze na Japan Railways – jezdí na oddělených kolejích a nástupištích. Příplatek v rozmezí 60 až 175 %.

Pokud chcete cestovat první třídou (green – first class), je zde zpravidla příplatek kolem 30 až 50 % jízdného. První třída je pohodlnější a méně obsazená.

Všechny stanice jsou ohlašovány v japonštině, ale u šinkansenů a některých dalších spojů rovněž v angličtině. Lístek si můžete koupit buď v automatu, nebo u přepážky.

Japan Railways nabízí permanentky, tzv. Rail Passes, pro turisty mířící do Japonska. Tyto pasy mohou být zakoupeny pouze v zahraničí, tedy ne v Japonsku (až na jednu výjimku). Jsou zejména výhodné pro cestovatele, kteří plánují překonávat dlouhé vzdálenosti.

Pro neomezené cestování s Rail Passem během jednoho týdne je cena v běžné třídě 28 300 jenů a v první třídě 37 000 jenů. Na tři týdny je cena 57 000 jenů. Lze je rovněž využít na některých autobusových linkách, trajektech i na šinkansenech. Dále je možno zakoupit levnější regionální pasy. Seishun 18 Kippu – je další možností jak cestovat levněji po Japonsku během školních prázdnin. Permanentka stojí 11 500 jenů a může být používána na neomezené cestování na místních a zrychlených vlacích během následujících obdobích. Může být ale použita pouze na pět dní, které si zvolíte. Tato permanentka je prodávána pouze 3× do roka. Platná je pro období od 1. března do 10. dubna (v prodeji od 20. února do 31. března)., dále od 20. července do 10. září (v prodeji od 1. července do 31. srpna) a poslední období od 10. prosince do 20. ledna (v prodeji od 1. prosince do 10. ledna). Permanentka může být zakoupena kdekoliv na nádražích v Japonsku.